Novináři, politici a analytici médií hovořili na půdě Senátu PČR na téma Evropské standardy v médiích. V pořadí pátou konferenci o lidských právech uspořádala 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Důvodem konference byl podle místopředsedkyně fakt, že existence médií veřejné služby patří k jedním ze základních podmínek demokratického státu. „Mediální a politická kultura se ovlivňuje a prolíná a naším úkolem je udělat všechno proto, aby média byla nezávislá. Kouzlo demokracie je v tom, že každá účelovost se dřív nebo později obrátí proti svému strůjci. Je to zájem občanů, politiků i žurnalistů.”
Za dva čokoládové zajíce máte práci 1 500 zaměstnanců
René Zavoral, náměstek generálního ředitele pro program a vysílání, odcitoval v úvodu konference projev Petera Duhana, generálního ředitele ČRo, který se pro nemoc omluvil. Veřejnoprávní média poskytují obsah, jejž komerční rádia nabídnout posluchači nemůžou. Standardem by měla být objektivita a vyváženost. „Poplatek je 45 Kč. 45 Kč stojí čokoládový zajíc, 45 Kč jsou dvě pytlíkové polívky, 45 Kč je cena dvou piv. Za to dostává posluchač práci 1500 zaměstnanců,” citoval Zavoral Petera Duhana a vyjmenoval všechny stanice, které mohou posluchači poslouchat. Zdůraznil především ČRo Plus, stanici mluveného slova a ČRo Junior, která patří k nejúspěšnějším projektům ČRo, po roce fungování má 20 tisíc posluchačů.
„Veřejná služba je hodnota, která by měla být zachována nejen v rámci ČR, ale v rámci celé Evropy,” prohlásil generální ředitel České televize Petr Dvořák a upozornil na fakt, že v některých zemích, jako je třeba Maďarsko, se média veřejné služby dostávají pod obrovský tlak. V Řecku se dokonce veřejnoprávní vysílání zastavilo. Média veřejné služby v ČR se podle Dvořáka ve srovnání s ostatními státy umisťují výše a jsou někdy dávány za vzor. „Rada Evropy srovnává média veřejné služby, ČT patří mezi ty lepší,” potvrzuje politolog a publicista Jaroslav Šonka.
„ Veřejnou službu beru jako poslední veřejný prostor globalizovaného a monopolizovaného světa,” začala svůj příspěvek mediální analytička Irena Ryšánková. Sociální odpovědnost podle mediální analytičky dopadá nejen na reportéry a výrobce, ale i na spotřebitele. Aby mohla veřejnoprávní televize plnit své funkce, potřebuje jistoty finanční, legislativní, morální a technologické, tvrdí Ryšánková.
Analytik médií Milan Kruml jako jediný otevřel téma bulvárních médií. „Považuji za chybu obecné přesvědčení, že na bulvární média se standardy nevztahují.”
Turecko doporučení EP k vstupu do EU nedostane, vězní nejvíce novinářů
Libor Rouček, europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu spolu s Danou Váhalovou, místopředsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy a poslankyní PČR, se zabývali především mediální politikou Evropy. „Bez svobodných, nezávislých a diversifikovaných médií je těžké budovat demokratickou společnost,” říká Váhalová. Rada Evropy proto vytváří soubor standardů, které se opírají o Listinu základních práv a svobod, a vydává řadu doporučení.
„Evropská unie žádnou společnou mediální politiku nemá. Někdo řekne, že to je chyba, někdo řekne, že to je dobře. Máme tu Listinu základních práv EU. Máme tu protokol 29 smlouvy o EU, máme tu směrnici o audiovizuálních službách z roku 2010, a to je tak všechno,” vykládá europoslanec Rouček, který je přesvědčen, že můžeme mít sebelepší mediální zákony, ale rozhodující je politická kultura. „Podívejte se, jak dopadla veřejnoprávní televize v Řecku. Podívejte se, jak to vypadá v Itálii. Neumím si představit, že Evropský parlament by dal doporučení k vstupu Turecka, když je v Turecku nejvíce vězněných novinářů.”
Nešvar veřejnoprávních médií je bulvarizace a primitivizace
Nejvýraznější tváří diskuze po prvním bloku byl mediální analytik Štěpán Kotrba. „Nešvar veřejnoprávních médií je bulvarizace a primitivizace. Média veřejnoprávní služby selhala, stačí frekvenční analýza, jak veřejnoprávní média ignorují práci Rady Evropy nebo Evropského Parlamentu,” prohlásil analytik, k tomu se přidal Rouček, který vyprávěl, že v Bruselu jsou pouze 3 akreditovaní čeští novináři, a tak je nejčastěji v televizi albánské. „Všechno to je údajně otázka peněz, ale já si myslím, že také nezájmu.”
Pokud médium slibuje náklonnost i loajalitu mně, slibuje ji i jiným
Daniela Drtinová hned v úvodu upozornila, že vystupuje stále ještě jako zaměstnanec ČT. Ohlédla se za půlroční krizí v ČT, kterou přirovnala ke krizi na přelomu roku 2000 a 2001. „Troufám si tvrdit, že vznikla ze stejných důvodů jako tehdy, a v něčem byla ještě o něco složitější,” zhodnotila situaci v ČT Drtinová. Největší problém vidí ve způsobu volení radních ČT. „Rada je navrhována občanskými sdruženími a nově spolky, z těch si vybírají politici. Takové složení rad bude vždy poplatné politikům. Prošla jsem osobní zkušeností těchto dopadů,” přiznala. Drtinová je přesvědčena, že odpolitizovaná rada je užitečná i politikům, kterým může být pojistkou objektivity. „Pokud médium slibuje náklonnost i loajalitu mně, slibuje ji i jiným,” připomněla.
Zdeněk Šámal, ředitel zpravodajství ČT, není tak skeptický. „Ano, ČT je dozorována orgánem, který je volen PS. Jsem ale přesvědčen, že v současné době nejsou největší hrozby politické, nežijeme v době opoziční smlouvy. Myslím si, že největší hrozby pro zpravodajství ČT jsou ekonomické.”
Déčko rozděluje svět na dětský a dospělý
Petr Koliha, výkonný ředitel ČT :D, představil déčko jako program, který má vzdělávat, být bezpečný, kvalitní, předvídatelný a kultivování. Podle ředitele je 30 % původní české tvorby a z toho jen 7 % archivních pořadů.
Podle Jana Jiráka, profesora na Žurnalistice FSV UK, by média veřejné služby měla mít funkci integrační, a to podle něj Čt :D nesplňuje. „Má-li veřejné médium posilovat integritu společnosti, tak si myslím, že tady ji spíše rozděluje na dětský a dospělý svět. A tam by se dalo spekulovat nad tím, jestli naplňuje službu veřejnosti,” myslí si Jirák. Jistý potenciál vidí v ČT art. „Obsahuje nabídku, k níž nelze v ČR jednoduše najít alternativu. Obávám se, že ČT art obsluhuje publikum, které samo o sobě je těžko ekonomicky zhodnotitelné,” prohlašuje o ČT art Jirák.
Veřejnoprávní televize se musí zbavit zátěže v podobě „koláčů”
Publicista Karel Hvížďala začal situací v tištěných médiích. Lidové noviny byly minulý rok v 50 milionové ztrátě a za první čtvrtletí tohoto roku MF DNES klesla inzerce o 40 %. Podle Hvížďaly je situace neudržitelná a noviny bude třeba dotovat, a na to podle něj její majitelé nejsou připraveni. „Když jsem pro Andreje Babiše sepisoval kodex a říkal jsem mu to, tak se smál, protože si to neuměl představit, že by vlastnil něco nevýdělečného.” Inzerce jejich internetového zpravodajství, bude schopná v Evropě stabilizovat noviny až v horizontu pěti let. Ve střední a východní Evropě ale až spíše až za 10 let. „ Za této situace je role veřejnoprávních médií mnohem vyšší, zodpovědnější a důležitější, protože se může stát, že v nejbližších letech tady nebudou jiné instituce, které budou schopné plnit základní komunikační úkoly veřejného prostoru, tak jak si to v Evropě představujeme,” je přesvědčen Hvížďala a dodává, že média veřejné služby se musí zbavit také zátěže z 90. let, kterou na ně uvalil Vladimír Železný v podobě “koláčů”. „Musí být hrdější a dokázat přesvědčit, že důležitější jsou ta kritéria, která sledují kvalitu zpravodajství, a tím si vydobýt větší prestiž.”
Tisková mluvčí ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jarmila Balážová hovořila především o zneužívání romské tématiky politiky. „Velká řada politiků využívá sociální sítě a blogy k šíření hoaxů. Žádné řešení nenabízejí, jen šíří nenávist,” vysvětluje. Podle Balážové je největší otázkou, jestli jsou média na tyto politiky připraveni a budou mít právě teď před volbami vnitřní nástroj, jak se v médiích s těmito rasistickými výstupy vyrovnat.
Hlasovalo se o spokojenosti s podobou Událostí, čtyři lidé zvedly ruce, všichni zaměstnanci ČT
Co je a co už není veřejnoprávní služba, tím se ve svém příspěvku zabýval Milan Fridrich, ředitel programu ČT. Připomněl, že na prvním programu BBC běží například Chcete být milionářem, Superstar nebo Nejslabší máte padáka. „Televize vznikla jako prostředek zábavy a informovanosti. Zábavy nikoliv v tom pokleslém smyslu.”
Na to reagoval Jan Potůček, šéfredaktor Digizone.cz, slovy, že nejsme v situaci BBC. A poukázal na zákon o ČT, kde je jen vágním popisem definováno, co má nabízet a jak se má lišit od komerční televize. „Promo kampaň Dělníci Bulváru – otázka zní, co ten dokument měl divákům říci a řekl jim to?”. Na konci svého výstupu nechal hlasovat, kdo je spokojen s aktuální podobou Událostí. Čtyři ruce zvedly ruku, všichni byli zaměstnanci ČT.
„Ukázalo se, že ČT plně splňuje evropské standardy, které jsou definované i na evropské úrovni. A že pro okolní krajiny může představovat určitý vzor. Jednak díky tomu jakým způsobem funguje, jakým způsobem dokáže českou společnost definovat a měřit, a jak vystupuje v rámci evropského kontextu. V odpoledním bloku se ukázalo, že ČT z hlediska veřejné služby hraje nezastupitelnou roli,” zhodnotil konferenci Petr Dvořák, generální ředitel ČT.
Žádné komentáře:
Okomentovat